Oscar Wilde: "Být sám sebou v herním světě, který se snaží dělat z tebe někoho jiného, je největší úspěch."
Není to "já, které bych měl být" – je jen "já, které jsem". Otázkou je, jestli se na to odvážu postavit.
Jung měl koncept persony - masku, kterou si nasazeš pro společnost. Persona není zlá. Masky jsou užitečné. Otázka je, jestli zapomeneš, že je to maska.
Autentické já je pod maskou. Je to tvoje vnitřní hlas. Tvůj vlastní rytmus. Tvoje vlastní hodnoty - ne hodnoty, které ti vštěpovali rodiče, společnost, škola.
Ztrácíme ji postupně. Od dětství:
Postupně se autentické já stává skrytou sbírkou zakázaných přání. Potlačeného, ale pořád živého.
Když žiješ jako postava, nikoliv jako osoba, cena je vysoká:
Mýtus: "Být autentický znamená dělat si, co chci bez ohledu na druhé." Chyba.
Autentičnost je přesnost. Je to "já jsem X" a XY, a Z. To není egoismus – to je upřímnost. Pak se mohu rozhodnout, jestli něco dělám z lásky nebo z povinnosti. Alespoň je to vědomá volba.
Nemůžeš být sto procent autentický v systému (práce, rodina, společnost). Ale můžeš být autentický ve svém záměru.
Můžeš dělat věci, které systém chce, ale s vědomím: "Dělám to, protože se tak rozhodnu. Je to moje volba." To dělá obrovský rozdíl.
Být autentický znamená bojovat - ne proti druhým, ale proti tlaku být někým jiným. Je to vnitřní válka, která když vyhraji, usne. Pak zbývá mír. Jak je boj za sebe stejný, jako mír se sebou? →
Persona není špatná - je to nástroj. Problém je, když zapomeneš, že je to maska. Autentičnost není bez masky - autentičnost je vědomí, které si ji nasazuješ a sundáváš podle potřeby. Jak je autentičnost součástí lásky? →
Když žiješ jako persona, cítíš se osamělý - cítíš se nepochopený, protože tvoje opravdové já je skryté. Samota (být sám) je OK, ale osamělost (být sám a nepochopený) škodí. Autentičnost minimalizuje osamělost. Jak je autentičnost součástí jednotnosti? →
Komentáře
Zatím žádné komentáře.
Komentáře jsou součástí placeného přístupu.
Vyberte si tarif a diskutujte pod všemi stránkami.
Zobrazit tarify