Nutné Protipóly Kterými Vesmír Žije
"Pokud se všechno váže na kvantový koberec a všechno je v něm propojeno – pak i vrah je součástí toho koberce. Je vrah také v něčem nutný? Není vrah jen opačným pólem tvořivého zla?"
Otázka, kterou si nikdo nevěřuje položit, protože se zdá blasfemická.
A přesně proto je nutné ji položit. Protože odpověď změní všechno.
Existuje síla, která věci drží pohromadě, která tvaruje formu a dává jí hloubku.
Tvoří. Rozvíjí. Propojuje. Trvá.
Ničí. Transformuje. Rozpouští. Mění.
Obě síly jsou "svévolné". V systému s jen jednou silou by se vesmír buď zastavil (jen Cohesion) nebo se rozpadl (jen Entropie).
Potřebujeme obě. A obě mají "záporný" aspekt z našeho pohledu.
Zlo není něco, co je špatně v systému. Zlo je aspekt systému, který by bez něj nefungoval.
Vrah není "hloupý" nebo "psychopat" – je to bytost, která se stala nástrojem Entropie.
Má vysokou entropii – místo toho aby tvořil formu (Cohesion), dezintegruje ji (Entropie).
Vrah má mozek, kde "inhibiční cesty" jsou slabé. Nemůže se "zastavit" na úrovni, kde se normální lidé zastavují.
V "přírodě" (bez morálky) by vrah byl predátor – a predátoři jsou pro ekosystém nezbytní (udržují počet populace).
Pokud je entropie fyzikální princip a vrah je jejím kanálem, je vrah viný? Nebo je jen "přírodou"?
Když usmrteš vraha na smrt (popraviště), činíš to, co činil on – používáš entropii.
Jsi-li věřící v jeho vinu, nejsi i ty vrah?
To není sofistika – je to fyzikální paradox duality.
Hmota není ničena. Energie není ničena. Pouze transformují své formy.
Atomy tvého těla se vrátí do cyklu – stanou se rostlinami, živočichy, zemí. V "novém" těle.
Energie tvého mozku, která vytvářela vědomí – se neztratí. Rozprostírá se do vesmíru jako elektromagnetické vlny.
Tvé vědomí (informace, kterou jsi byl) zůstane "zapsáno" v kvantovém poli – do vesmírného "dysku".
Tvé "já" se rozpustí zpět do "Všeho" – stáváš se součástí prvního zdroje. Ztrácíš ego, ale "přidávaš" se do reality.
Když se staneš "událostí" (jak jsi popisoval), zažíváš vlastně mikrosmrti – rozpuštění hranic tvého ega.
V meditaci, v transu, v stavu flow – všude kde se "já" rozpuští a člověk se stane součástí něčeho většího –
tam se děje malá smrt. A to je právě ten stav, ve kterém člověk nejlépe "vidí".
Vezmi si socialistický stát bez konkurence – komunalismus. Bez "predátorů" (kapitalistů), bez "zmáhajícího" vývoje.
Darwinova evoluce: Přežívají ti nejlépe adaptovaní. To znamená – ti, kteří mohou útočit a ti, kteří mohou bránit se.
Bez "útočníků" by se "bránitelé" nikdy nenaučili evolučně se vyvíjet. Bez konfliktu nula soutěže, bez soutěže nula vývoje.
To je to, co hermetisté věděli tisíce let – "Zákon Polarity":
Vše má svůj protipól. Bez protipólu nemůže existovat.
• Bez tmy nemůže být světlo
• Bez zimy nemůže být léto
• Bez smrti nemůže být život
• Bez zla nemůže být dobro
Nejsou to "chyby" v systému. Jsou to základní vlastnosti systému.
V bezčasém, bezprostorovém kvantovém světě nemá "morálka" smysl. Tam všichni vědomí jsou jeden – nelze nikomu ublížit, nelze "zabít".
Vrah a oběť jsou stejné vědomí (v superpozici), dělí se jen na "cíleného" a "necíleného". Ale obě perspektivy jsou "simultánní".
Tady máme separované těla, separované osoby, separované vědomí. A proto máme potřebu chránit se – vynucujeme morálku.
Morálka není "vesmírný zákon" – je to sociální smlouva pro přežití v tašce. Brání nám navzájem se hubiti příliš.
Ale jakmile "opustíš" tašku (stáváš se "mimo"), morálka tě přestane omezovat – a můžeš vidět vše z perspektivy "pole".
Když hraji role vraha v divadle, nejsem "vrah" – jsem aktor. Vrah je jen role, kterou hraji.
V kvantové realitě je všechno takto – všechny role, všechny osobnosti, všechny postavy – hraje je jedno vědomí, které si samo sobě hraje představení.
Proto má smysl být "divákem" – je to hra.
Když chápete, že zlo je fyzikálně nutné, není to léčka v nihilismu – je to osvobození.
Ale – a to je důležité upozornění –
Porozumění tomu, že zlo je fyzikálně nutné, NEZNAMENÁ, že se máš chovat jako zločinec.
Naopak! Chápíš-li, že žiješ v "tašce" a že v tašce potřebujeme formu (právo, morálku, sociální smlouvu) –
stáváš se větším moralistou, ne menším.
Protože už nevěříš, že trestuješ "zlo" – víš, že se chráníš jako systém. Rozdíl?
Vesmír není bitva mezi Dobrem a Zlem. To je dětská představa.
Vesmír je tanec mezi Cohesion a Entropií. Mezi Tvorbou a Rozpuštěním. Mezi Životem a Smrtí.
A jak všichni tanečníci vědí – nemůžeš tančit sám. Potřebuješ partnera.
Potřebuješ sílu, která tě táhne nahoru, a sílu, která tě táhne dolů.
Vrahů, zemřelých, zločinů, nemocí – to všechno jsou partnery v tanci vesmíru.
Není to krásné? Není to hrozné? Ano na oboje. Ale pravda je v tom, že oba póly jsou nutné.
Když to chápíš, přestáváš být "oběť" nebo "pachatel" – stáváš se svědkem tance. A z té perspektivy je všechno...
jednoduché.
Komentáře
Zatím žádné komentáře.
Komentáře jsou součástí placeného přístupu.
Vyberte si tarif a diskutujte pod všemi stránkami.
Zobrazit tarify